SVĚT A KRÁSA MÓDNÍHO PRŮMYSLU

Móda je pojem dnes ztotožňován s oděvem i celým oděvným průmyslem. Slovo móda se stalo jakýmsi synonymem toho, co je zrovna aktuálně trendy v oblasti odívání. Jedna definice praví, že móda je „dočasný, obecně přijatý a obecně závazný názor na vnější kulturní formy, jehož dočasnost implikuje potřebu změny a jehož kořeny netkví vždy v racionálním postupu, mohly bychom se zabývat stylem života, stolováním, automobily, hudbou, malířstvím i literaturou. Ale nejvlastnějším vyjádřením pojmu „móda“ je přece jenom oblast oděvu.“(SKARLANTOVÁ, J. Od fíkového listu k džínům)

Co je a co není módní, neboli v módě a tedy in, určují jak návrháři haute couture, tak samotné obchody s oblečením, tím, co se rozhodnou v nich nabízet k prodeji. A jelikož prodejci nabízí pouze to, po čem je největší poptávka, rozhodují v podstatě sami lidé o tom, co se nosí. Pravděpodobně si to neuvědomují a módu vnímají spíš jako něco magického, co k nim přijde ze shora a jednoduše je to dané. Nezkoumají, proč je něco více módní zrovna v danou chvíli. Jednoduše to odpozorují nebo si to přečtou v některém z módních časopisů a přijmou to za své. Tisk, zaměřený na módu, poskytuje každý měsíc podrobný přehled všech stylů a trendů aktuální sezóny.  Redaktoři těchto časopisů se většinou účastní týdnů módy, které se konají v některých metropolích, a pořizují spoustu obrázků i videí. Z této události poté půl roku píšou rešerše. To, co se na módních molech objevovalo nejčastěji, označí hitem sezóny. V naší středoevropské společnosti existují lidé, kteří se módou striktně řídí a investují do svého vzhledu čas i peníze. Kladou velký důraz na vzhled a také na názor okolí. Ale to, co je módní, není tak jednoznačné, jak to bývalo v minulosti. Již není k dostání žádný soupis pravidel, jak by měl oděv tuto sezónu vypadat, jak to bylo třeba za První republiky. Dnes jsou v módě různé styly najednou. Někdo nosí ležérní eleganci, jiný zas sportovní styl. Každý si hledá svou cestu a v rámci ní se může realizovat.

Oděvem můžeme vyjádřit svůj postoj a dotvořit svojí identitu. Pokud si něco oblékneme, působíme tím na své okolí, které si na základě toho vytváří svůj postoj k nám. I ti, kteří oděvu nepřikládají důležitou roli, o svůj zevnějšek nijak zvlášť nepečují a nezajímá je reakce jejich okolí, tím také vyjadřují svůj postoj. Prezentují se způsobem, kterým komunikují, že vizuální role oděvu není pro jejich život důležitá a nejspíš pro ně oděv plní pouze praktickou funkci chránění těla před zimou.  Avšak určité společenské příležitosti vyžadují přiměřený oděv. V takovém případě i oni, napříč chladnému či skeptickému postoji, jsou společenským apelem okolí donuceni svůj zevnějšek přizpůsobit okolnostem. Když se stane, že někomu přijde pozvánka na důležitou společenskou událost, dotyčný se bez splnění podmínky dodržení určeného dresscodu nemůže zúčastnit. Móda i oděv jsou proto neoddělitelnou součástí každodenního života.

Módní průmysl významně ovlivňuje hospodářskou situaci. Ve dvacátém století se čas v módním průmyslu začal počítat na sezóny a kolekce, ale i tak si lidé kupovali oblečení na delší dobu užití než je tomu dnes. V rokoku byl sice oděv nepředstavitelně nákladní záležitostí, ale i dnes stojí oblečení ušité luxusní značkou nemalé peníze a není zdaleka tolik využito, co kdysi.  I když se módní tvůrci inspirují kolikrát tím, co už bylo a tvrdí, že v módě se nedá vymyslet nic nové, pouze kombinovat staré, přesto se obchody vždy v září a únoru naplní novými kolekcemi pro nadcházející sezónu. A my jdeme a koupíme si několik kousků, podle svého gusta, abychom si jej doma odložili do přeplněných skříní.